Kognitivní věda

Kognitivní věda je obor, který se zaměřuje na vědu o poznání, která zahrnuje získávání, ukládání a zpracování informací. Pokouší se pochopit, jak jsou lidé a ostatní zvířata schopni myslet, pamatovat si, uvažovat a řešit problémy. Kognitivní věda vznikla jako interdisciplinární studium umělé inteligence (AI), zavádějící techniky počítačové vědy ke studiu mysli.

Kognitivní věda čerpá z široké škály oborů včetně psychologie, filozofie, kognitivní vědy, lingvistiky, neurověd a počítačových věd. Lze jej použít k navrhování systémů umělé inteligence, vylepšení uživatelských rozhraní a vývoji lepších algoritmů. Jeho koncepty mohou také pomoci s pochopením složitějších nebo obtížnějších principů programování a mohou poskytnout kognitivní pohled na hrozby kybernetické bezpečnosti.

Kognitivní vědci často používají matematiku a počítačové programování k simulaci procesů lidského myšlení, což výzkumníkům umožňuje lépe porozumět neuronovým sítím a genům spojeným s kognitivními procesy. Tato počítačová simulace umožňuje výzkumníkům vytvářet modely umělé inteligence a vyvíjet umělé rozhodovací algoritmy.

Většina kognitivních vědců se zaměřuje na studium struktury, zpracování a ukládání informací v lidské mysli a na interakci mezi mozkem a chováním. Studuje, jak jsou informace reprezentovány a zpracovávány v mozku a jak ovlivňují způsob myšlení a jednání lidí a zvířat. Zkoumá také, jak se mozek učí a ukládá informace a jak reaguje na podněty prostředí.

Kognitivní věda vedla k rozvoji různých disciplín v rámci AI, jako je zpracování přirozeného jazyka, robotika a strojové učení. Je také základem mnoha oborů, jako je afektivní počítání, rozhodování a teorie her. Příklady aplikací zahrnují inteligentní agenty ve virtuálních světech, psychologické diagnostické nástroje, virtuální asistenty a algoritmy rozpoznávání obličeje.