Syntaxe je soubor pravidel pro psaní počítačového kódu. Často se používá pro programovací jazyky jako C, C++, Java a JavaScript. Pravidla syntaxe určují, jak je kód napsán, zajišťující, že je platný a může být pro počítač srozumitelný.
Syntaxi lze rozdělit do několika složek. Existují lexikální prvky, jako jsou klíčová slova, operátory, číselné konstanty, znakové konstanty a řetězce. Syntaxe také zahrnuje výrazy a operandy, sekvenční markery a kontrolní struktury.
Klíčová slova jsou mocné instrukce, které tvoří základ syntaxe jazyka. Patří mezi ně příkazy pro vytváření funkcí, deklarování proměnných a spouštění programů. Operátory se používají k reprezentaci logických nebo matematických operací, které působí na hodnoty uložené v paměti. Číselné konstanty a řetězce se používají k ukládání číselných nebo textových hodnot do paměti a jsou uvedeny v syntaxi.
Výraz a operandy se používají v kombinaci k vyhodnocení výsledku. Sekvenční značky se používají k označení sekvence operací s kódem. Poslední složkou syntaxe jsou řídicí struktury. Jedná se o příkazy, které umožňují logické řazení instrukcí kódu.
Syntaxe je nezbytná pro psaní kódu, který je platný, bezpečný a snadno čitelný. Definuje a zjednodušuje tok kódu, díky čemuž je tištěný kód srozumitelnější. Syntaxe může také pomoci chránit před škodlivým kódem a chybami a snížit potenciální útok na kódové aplikace.