Kód objektu

Objektový kód nebo objektové programy jsou typem kódu nízkoúrovňového programovacího jazyka, který je generován kompilátorem nebo assemblerem a vytvořen ze zdrojového programu. Objektový kód je soubor instrukcí, které mohou být přímo vykonávány procesorem bez dalšího překladu, nebo se může jednat o přechodnou formu počítačových instrukcí, které je třeba před provedením procesorem dále zpracovat. Objektový kód je v podstatě výstupem procesu kompilace programu, který může počítač přečíst a porozumět mu.

Objektový kód je přístupnější než zdrojový kód, což je programovací jazyk na vysoké úrovni používaný vývojáři k vytváření programů. Kompilátor nebo assembler se používá ke generování objektového kódu, který se nachází v objektovém souboru, ze zdrojového kódu napsaného programátorem. Tento soubor, obvykle s příponou .obj nebo .o, se často skládá výhradně ze strojového jazyka používaného procesorem. Procesor pak může porozumět instrukcím a zpracovat je.

To znamená, že programy v objektovém kódu lze spouštět na jakékoli platformě, pro kterou je kompilátor podporován a navržený, aniž by bylo nutné provádět jakékoli změny ve zdrojovém kódu, což umožňuje programy snadno napsat jednou a použít na více různých systémech. Je také efektivnější a rychlejší než zdrojový kód, protože proces kompilace snižuje velikost kódu, takže je menší a přímější. Kromě toho jsou programy v objektovém kódu bezpečnější než zdrojový kód, protože jsou již přeloženy a je mnohem obtížnější je číst a dekódovat.

Objektový kód je důležitou součástí programování a kybernetické bezpečnosti, protože je klíčovou součástí procesu kompilace, který se používá k převodu zdrojového kódu na spustitelný program. Protože je objektový kód efektivnější a rychlejší než zdrojový kód, často se používá k urychlení provádění programu snížením velikosti kódu. Objektový kód také poskytuje další vrstvu zabezpečení, protože je obtížnější jej číst a dekódovat.