Diskové úložiště

Disk Storage je elektronické zařízení, které ukládá data pro počítače, adaptéry a další elektronická zařízení. Slouží k trvalému nebo semipermanentnímu ukládání počítačových dat.

V oblasti výpočetní techniky je diskové úložiště termín používaný k popisu počítačů a/nebo elektronických zařízení, jako jsou externí pevné disky, které se používají k ukládání dat. Diskové úložiště umožňuje trvalé nebo semipermanentní ukládání dat. Je to nejběžnější typ úložiště, který se používá téměř ve všech počítačích a elektronických zařízeních.

Diskové úložiště jsou obvykle pevné disky (HDD) nebo SSD (Solid State Drive). HDD nejsou vyměnitelné, zatímco SSD jsou obvykle vyměnitelné. HDD mají otočné plotny a ke čtení dat používají magnetické hlavy, zatímco SSD se skládají z propojené flash paměti a nemají žádné pohyblivé části.

Disková úložiště se obvykle dělí do několika kategorií podle rychlosti, kapacity, výkonu a ceny. Nejběžnějším typem diskového úložiště jsou rotující jednotky nebo pevné disky (HDD), které jsou relativně pomalé, ale poskytují obrovskou kapacitu za relativně nízkou cenu. Pevné disky (SSD) jsou mnohem rychlejší než pevné disky, ale jsou dražší při stejné kapacitě. Sítě SAN (Storage Area Network) nabízejí rychlý výkon, například schopnost rychle replikovat data mezi více počítači, ale jsou mnohem dražší a složitější než jiné typy diskových úložišť.

Disková úložiště obvykle používají souborové systémy NTFS (New Technology File System) a FAT (File Allocation Table), i když se stále častěji používají jiné souborové systémy, jako je APFS (Apple File System) a ZFS (Zetera File System).

Diskové úložiště je široce používáno v moderních počítačích, kde se často používá pro archivaci souborů, zálohování dat a v podnikovém prostředí.

Diskové úložiště je nezbytnou součástí každého počítačového systému a používá se pro trvalé nebo dlouhodobé ukládání dat. Obvykle se používá ve spojení s jinými formami úložiště, jako je flash paměť, aby byla zajištěna nejlepší kombinace výkonu a ceny.