Základní modely jsou základní sadou konceptů, modelů a principů používaných v počítačovém programování, kybernetické bezpečnosti a informačních technologiích. Definují „základní pravidla“ pro to, jak by měla být strukturována a udržována výpočetní prostředí. Ačkoli se obvykle zaměřují na hardwarové technologie, lze je použít také pro vývoj softwaru a bezpečnostní politiky.
Tyto modely byly poprvé konceptualizovány Johnem von Neumannem v roce 1945, ale jejich moderní projevy byly vyvinuty v 70. letech 20. století po vývoji prvních mikroprocesorů. Od té doby se základní modely staly základními nástroji při budování a správě bezpečných a spolehlivých počítačových sítí.
Na nejnižší úrovni se základní modely skládají z instrukčních sad, mikroarchitektur, protokolů a dalších komponent počítačových sítí. Tyto prvky jsou stavebními kameny používanými k návrhu a nasazení hardwarových a softwarových systémů. Musí být správně implementovány, aby byla zajištěna efektivní komunikace a přenos dat mezi různými součástmi sítě.
Na další úrovni jsou základní modely také zodpovědné za poskytování bezpečného prostředí pro počítače a data v síti. To zahrnuje jak hardwarovou a softwarovou architekturu, tak i postupy ověřování uživatelů, jako je ochrana heslem a další opatření.
Kromě toho, že základní modely poskytují nezbytné strukturální komponenty pro sítě, definují také standardy pro počítačové programovací jazyky. Tím je zajištěno, že kód napsaný v daném jazyce bude formátován a strukturován jednotným způsobem. To vývojářům usnadňuje čtení, ladění a úpravy kódu.
Jak pokročila technologie, pokročily i základní modely. Přizpůsobují a rozšiřují své pole působnosti, aby zohlednily vývoj nového hardwaru a softwaru a pokroky v zabezpečení a soukromí. Staly se také specifičtějšími a postarají se o řadu různých hardwarových a softwarových platforem.
V konečném důsledku jsou modely základů nezbytné pro výstavbu a údržbu bezpečných počítačových sítí. Poskytují základní strukturální a bezpečnostní komponenty nezbytné pro efektivní a bezpečnou komunikaci a přenos dat. Definují také standardy pro počítačové programování, aby byla zajištěna konzistence napříč sítěmi.